28.10.2003 v 11:10 UT na Slunci vybouchla velká erupce síly X 17.2. Nabité částice vymrštěné touto erupcí dorazily k Zemi již 29.10. okolo 6:30 UT. Celý den byly pozorovatelné polární záře i ze středních zeměpisných šířek. U nás byl bohužel den a večer a v noci bylo zataženo. Sledoval jsem vše na internetu, DXClustru a 2m. Na DXC jeden spot za druhým, ale já nic neslyšel. Vypnul jsem tedy TRX a chvíli ještě brouzdal po internetu a hledal fotky polárních září. V jednu hodinu SEČ jsem vše povypínal a chtěl jít spát. Nedalo mi to, abych ještě naposledy neproladil pásmo. Kdybych býval TRX nezapnul, připravil bych se o jeden z nezapomenutelných zážitků. Na pásmu jsem totiž zaslechl velmi silný málo srozumitelný SSB signál OZ1IEP (Dánsko) (800kB). Nevěřil jsem tomu co slyším, nikdy dříve jsem žádný signál odražený od polární záře neslyšel. Chvíli jsem poslouchal, abych věděl jak se takové spojení přes auroru dělá a pak jsem zkusil zavolat. Bohužel se nepovedlo a signál pomalu zmizel. Přes hodinu se mi nepodařilo zachytit srozumitelný signál. Až v půl druhé (0:30 UT) jsem naladil GI6ATU (Severní Irsko) a udělal jsem s ním svoje první spojení odrazem od polární záře. Dělal jsem ho dost dlouho, protože v době, kdy jsme dělali spojení jsem protistanici skoro neslyšel. Nakonec se mi to povedlo a měl jsem ohromnou radost. Chvíli jsem se z toho nemohl zpamatovat a pak jsem začal opět ladit. Nedoufal jsem, že se mi povede druhé spojení, ale když jsem zaslechnul další silný signál, nedalo mi to a stanici jsem zavolal. Odpověděl na první pokus a celkem bez problémů jsem udělal spojení s LA6MV (Norsko). Jen co jsme skončili, jeho signál zmizel a ani žádný jiný jsem už tu noc neslyšel. Podle snímků ze SOHO jsem věděl, že na Slunci byla další erupce X10. Doufal jsem tedy, že se bude vše večer opakovat a že se vylepší počasí.
31.10.2003 jsem dorazil domů okolo 21 SEČ. Hned jsem zapnul rádio a počítač a hledal co se kde děje. Obloha byla zatažená, takže vizuální pozorování nepřipadalo v úvahu. Podle internetu a DXClustru bylo možné dělat spojení celý večer. První vizuální pozorování z Evropy jsem zaznamenal okolo 23 SEČ. Snažil jsem se najít díru v mracích, ale beznadějdně. Obrátil jsem pozornost zpět k rádiu. V SSB segmentu nebylo již skoro nic slyšet, tak jsem se přeladil na CW, že si poslechnu jak vypádá CW přes auroru. V tu chvíli (někdy okolo půl druhé SEČ) najednou všechny signály zesílily. Přeladil jsem se zpět na SSB, neváhal jsem a zavolal jsem PA1AHX. Spojení proběhlo naprosto bez problémů na 1. pokus. Šel jsem se podívat ven a mezi mraky jsem spatřil červenou polární záři. Nevypadala tak jak vypadá na většině fotek, byl to "jen" kus červené oblohy v díře mezi mraky, ale mně to připadalo naprosto nádherné. Bylo to poprvé co jsem opravdu věděl, že to co vidím je polární záře. Od západu se obloha začala vyjasňovat, tak jsem se usadil u okna a sledoval co se bude dít. Během 20 minut bylo úplně jasno, ale žádná polární záře vidět nebyla. Až se najednou v jednom místě začal objevovat nazelenalý "oblak" složený z pruhů směřujících skoro kolmo k zemi. Než jsem stačil připravit foťák oblak zmizel. Během chvíle se zhruba se stejnou inenzitou objevil polokruh se středem nad severem nejvýše zhruba ve 45 stupních elevace. Intenzita zesilovala a zeslabovala a během 2 minut úplně zmizel. Oblohu jsem pozoroval ještě půl hodiny, ale nic už jsem neviděl.
Foceno digitálním fotoaparátem Nikon Coolpix 885. CSM mode, F 2.8, 8 sec, ISO 400. Fotografováno bez stativu pouze fotoaparát opřený do patřičné polohy, proto jsou fotografie nakřivo.
