VKV PA 10/2004

OK1OAB - Miličín - JN79HN

Cílem víkendové akce bylo sundat z věže anténu, rotátor, trubku a kabely, a vše připravit na zimu. Železnou trubku na které drží anténa bylo nutné natřít, protože za 4 měsíce na věži byla již patřičně zrezlá. Díky malé účasti na zářiovém provozáku se akce odložila až na říjen.
Sraz byl opět po osmé na kótě. Já jsem vezl Michala a Ondra dorazil po vlastní ose. Po přehoupnutí přes kopec u Mezivrat a přiblížení k obci Miličín, oblast je též nazývána Česká Sibiř, nás překvapila hustá mlha, ze které koukala jen špička "naší" věže. Čím více jsme se blížili k cíli, tím více mlha houstla. Před odbočením ze státní silnice E55 na polní cestu bylo vidět už jen na 10-20m a silnice byla namrzlá, což mělo za následek, že při přibržení před odbočením auto nechtělo brzdit, a trošku jsme se sklouzli. Naštěstí jsem díky mlze a hledání odbočky jel už velmi pomalu, takže jsme se jen lekli.
Po příjezdu jsme chvíli čekali na Ondru. Po jeho příjezdu jsem s Ondrou vylezl na věž namontovat anténu. Ale to nebylo jen tak. Teplota okolního vzduchu a tím pádem i věže se blížila k nule (z prava). Věž byla ještě navíc orosená a viditelnost zprvu do 20m. Nahoře jsme byli přesně na hranici mlhy. Vypadalo to asi tak, že dolu nebylo vidět nic krom věže a kolem nás se velmi rychle přesouvala mlha. Občas jsme v byli v ní a občas jsme viděli mraky s krz které vyjmečně prosvitlo slunce. Ovšem když na nás začalo dopadat intenzivní sluneční světlo, objevil se velmi zajímavý optiký úkaz v mlze pod námi. Nejen, že se v mlze vytvořil stín věže s námi na vrcholu, který nebyl plochý jako na zemi, ale posupně se strácel v mlze, objevilo se kolem našeho stínu halo v barvách duhy. Než jsem stačil připravit foťák intenzita slunečního záření poklesla a úkaz velmi zeslábnul a navíc se zrovna v mlze vytvořila díra, takže byla vidět zem. Četl jsem, že ten samý mohou velmi často pozorovat cestující v letadle, kolem stínu vlastního letadla v mracích. Jde o několikanásobný lom světla v kapičkách vody nebo miniaturních krystalech ledu. (Doplněno: název tohoto jevu je Glórie)
Instalace proběhla dobře i přes to, že při utahování matek klíčem jsem vůbec necítil, že nějáký klíč v ruce držím. Dokonce i PSV bylo v pořádku, přestože jsem z konektoru vyfoukal několik kapek vody. Průběh provozáku byl podprůměrný. Spojení jsme měli přes stovku jako jindy, ovšem lokátorů jen 15. Což je o 25% méně než průměr. To bylo s největší pravděpodobností způsobeno rozhozením ukazatele směru natočení antény u rotátoru a skutečným směrem skoro o 90°. Po skončení PA dorazil ještě Martin FRN, aby nám pomohl s úklidem. Ve třech jsme opět vylezli na věž a tentokrát místo pouhého skolpení antény k věži jsme ji museli za nepříznivého počasí sundat. Anténu a trubku jsme spustili po prádelní šňůře (čti výtahem) dolů. Po spuštění ovládacího kabelu jsme ještě všude možně po věži oddělali různé drátky a kusy izolačky, kterými byli původně připáskovány koaxy a sdělovačka.
Vrcholem celé akce bylo natírání zrezlé trubky. Jediný Michal nevěděl, že jsme se dohodli, že kromě barvy a štětce má pořídit i kartáč na stírání rezu. Nedalo se nic jiného dělat než trubku rovnou natřít. Toho se ujal Michal, který byl vybevený potřebným oblečením, ale ani to ho neochránilo od toho, aby se okamžitě od barvy umazal a několikrát málem vylil barvu. Na konec jsme ještě řešili jak čerstvě natřenou trubku přemístit na vhodné místo. To jsme vyřešili přivázáním kusu provázku na obou koncích, za který jsme trubku přenesli a vytáhli do patřičné pozice.


stín věže v mlze a špatně viditelný..	..optický úkaz, duha kolem vrcholu věže	mlha valící se krajem	Michal u 70cm	Ondra u 2m

pracoviště 2m	pracoviště 70cm	celkový pohled	antény, 2m - 13el.yagi 70cm vertikální dipól	zbytky po naší instalaci

Michal zazimovává eNko na konci kabelu	z věže	Michal natírá trubku	takto jsme trubku uložili

73! de OK1COM